Na ceste od rozbourenych vod do Angkoru

11. května 2008 v 11:30 | Rostak
Prestoze jsme se ted temer deset dni povalovali na belostnych plazich u more, mame tolik zazitku, ze nevim, jestli je do kratkeho clanecku zase nacpu. No, zkusim to. Do Sihanoukville jsme tak trochu utekli z Phnom Penu, nejak jsme potrebovali vstrebat navstevu hromadnejch hrobu a veznice S-21 z doby krutovlady komancu v Kambodzi. Jak jsem psal uz driv, napisu o tom samostatny clanek, ale ne nyni. Uz dobre dva tydny mame "smulu" na bourky. Nebe se zcistajasna stane cernou dirou, z ktere metaji blesky na vsechny strany, o sile vetru a vedrech vody vylejvanych zhury ani nemluve. Kdyz jsme proto dorazili do Sihanoukville, ani nas nijak neprekvapilo, kdyz nas onen necas znovu dostihl. Presto jsme nebyli nijak moc otraveni, nasli jsme nadherne misto na temer liduprazdne plazi, dobrou restaraci s prijatelnymi cenami a fajn lidi, s kterymi se dalo povidat. Na rannich prochazkach (a pak po zbytek dne) nas casto (Lenu mene, protoze rano se ji nechtelo vstavat:-) doprovazel neuveritelne hodnej bullterier (ac jeho telo a ocasek nesl stopy znacnych boju), ktereho jsme kvuli neustalemu hrabani tunelu do pisku prekrtili na Metra:-) More bylo neuveritelne teple, plaz belostna, na prvni pohled raj... Ale vite, jak to s tim zdanim je... Pote, co jsem prozil dosti bolestivou plavbu skrze hejno obrovskych meduz a mnohokrat se z pisku v mori vysunula krabi klepeta a neomylne se zamerila na muj pravy palec u nohy, uz se mi mistni vody nezdaly tak nufaci jako predtim a napr. plavani k blizkym ostrovum, vzdalenym radove stovek metru az nekolik kilometru, jsem si rozmyslel. Jen to pocasi se menilo jak ponozky, casto se clovek nestacil schovat, jak rychle bourka prisla. Pred par dny byly na mori obrovske vlny a dest a vichr nabral takove intenzity, ze jsme meli misty opravdovy strach o nas chatrny bungalov na kulech. Az mnohem pozdeji jsme se dozvedeli, ze nas zasahl okraj hurikanu, ktery se prehnal pres Barmu a zpusobil tolik nestesti. Vetsinu casu jsme ale fakt odpocivali. Ja sbiral musle, Lena chytala (v destovych prestavkach) bronz a do toho jsem si hral s Metrem, kterej se ode me nehnul na krok. O pojidani mangacu ani nemluve... Zitra stravime celej den v busu do Siem Riepu, kam se tesime na Angkor a snad tam pro vas dame i nejaky ty fotky na net z plazi a z chramu rovnez. Mejte se bajecne, ctenari:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin a Kateřina Martin a Kateřina | E-mail | 21. května 2008 v 10:54 | Reagovat

Nazdárekcestovatelé, měli jsme o vás strach, když se Barmou prohnal hurikán, ale jak vidět jste celí a zdraví. Což je moc fajn. Mapujte dobré restauranty, abychom mohli v budoucnu jet na jisto. A mozná potkáme i Metra.

... jóó, když jsem četl článek o vašem setkání v Barmě s tím letcem z Pešti, tak si říkám, že to musel být silný zážitek...to jste nám nevyprávěli.... přeji minimum podobných setkání

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama