Angkorsti zarikavaci deste

17. května 2008 v 10:20 | Rostak
Zatimco my se uz trochu nervozne pripravujeme na zitrejsi odlet do Kuala Lumpur, vy urcite stejne netrpelive cekate na dalsi davku vasi oblibene jihovychodoasijske knihovny:-) Jako pred kazdym letem mame zase kapku problem, protoze vetsina nizkonakladovych linek jako je Air Asia, ma vahovy limit na zavazadlo 15 kg, takze zase zkoumave merim tu moji "svini", jak by urcite rekl Cap a domlouvam ji, aby zas trochu zestihlela nebo se delala opticky mensi. Nakonec, v Malajsii nebo v Indonesii planujeme vystup na nejakou peknou sopku, abychom se koukli, jestli mel ten Empedokles pri skoku do krateru alespon peknej vyhled:-) (pro rejpaly, vim ze skocil do Etny) a nase bagliky potrebuji urcitou dietu, jinak nevim, nevim... Z Kambodzi nasavame posledni vuni a prach, kterej nam v zavanech vetru prakticky stale skripe mezi zuby. Ackoli nastalo definitivne destove obdobi a kazdy den bicuji zemi monzunove prutrze mracen a koryta rek se pomalu plni, pres den se jako zazrakem vetsina kaluzi vysusi a nacervenale bahno barvici vse kolem do karminova vam blahosklonne dovoli, abyste se mohli obcas "sklouznout". Cestou do Siem Reapu samozrejme prselo celou dobu cesty, proto jsme se opravnene obavali, zda vubec ty tri dny, ktere chceme na prochazkach kolem chramu stravit, nezmari dest. Vstupne na tri dny neni zanedbatelne, na osobu 40 USD, a tak jsme neustale zarikavali oblohu, aby tu destovou duchnu, ktera nad nami prevaznou dobu visela, vyzdimala pokud mozno az vecer. Po Angkoru se muzete pohybovat na kole, coz je velmi levne, protoze pronajem kola stoji na den dolar, protoze se ale pri prutrzi absolutne nemate kam schovat, pronajali jsme si na ty tri dny tuk-tuk za dalsich 40 USD, coz se zda jako dost penez, ale ridic s vami objede i nejvzdalenejsi chramy jako je Banteay Srei, kam se na kole v destivem obdobi prakticky dostanete, protoze je to z Angkoru cca 35 km. Ridic na nas vzdycky pockal, my jsme mu na oplatku kupovali lahev vody, aby neziznil. Nezkousel zadne triky a na cem jsme se domluvili, to platilo, takze jsme byli zcela vyjimecne s tuk-tukacem spokojeni. Angkor je bezesporu naprostym symbolem Kambodze. Jeho obrazky jsou vsude, muzete si koupit angkorske cigarety, angkorske pivo, tricko s jeho emblemem, hotely a restaurace nesou jeho jmeno a samozrejme je i na bankovkach a statni vlajce. Neni divu, uz v 9. stoleti n.l. byl Angkor hlavnim mestem Khmerskeho kralovstvi, ktere se jednu dobu rozprostiralo od Barmy po Vietnam. V dobe, kdy v Londyne, tehdy nejvetsim meste Evropy, zilo padesat tisic lidi, v Angkoru to bylo pry kolem milionu obyvatel. Nejslavnejsi chram, Angkor Wat, pochazejici z 11. stoleti je se svoji rozlohou nejvetsi nabozensky komplex na svete. My jsme z nej ale nijak vydreni nebyli, obdivovali jsme sice obrovitost zdi, ale krome vytesanych obrazu z Mahabharathy a Ramajany tam prakticky neni na co koukat, o to vic jsme byli nadseni z buddhistickych chramu Ta Prohm a z Bayonu. Zdi Ta Prohmu se zmocnily obrovske stromy, jejichz spletence korenu davaji uz tak mystickemu mistu novy rozmer. Navic je tezko predstavitelne, ze podobne stromy rostly vsude, od Thajska, pres Barmu, o Laosu a Kambodzi nemluve, a nyni jsou vykaceny. Cloveku se z toho misty fakt chce brecet. Angkor v podstate "objevili" na svych kolonizacnich vypadech Francouzi a doslova ho vysekali z dzungle, ktera ho v te dobe pohltila. V soucasne dobe se na jeho rekonstrukci podili archeologicke tymy hlavne z Francie a Japonska. Otazka ovsem je, jak bude komplex vypadat za dalsich dvacet let. V Angkoru se misi v podivuhodne symbioze hinduismus s buddhismem a ackoli ho udajne v nejvetsi turisticke sezone navstivi az deset tisic lidi denne, nemeli jsme pocit, ze bychom se mackali v nejakych tlacenicich (ale pravdou je, ze vrcholna sezona je davno pryc:)). Komplex je tak ohromny, ze takove cislo jenom schramstne, vetsina lidi, kteri nemaji cas, absolvuji v Angkoru jen kratky okruh, ktery je sice nejzajimavejsi, ale za jeden den z toho zas az takovy pocit nemate. Protoze bylo prakticky neustale zatazeno a svetlo bylo mizerne, fotil jsem hlavne cernobile, takze se Verce predem omlouvam, nebude-li to mit "dusi". Do Bayonu s 216 vytesanymi tvaremi z Avalokitesvary jsme se na me prani vratili dvakrat, to misto me naprosto fascinovalo. Do ted se vlastne s Lenou intelektualne dohadujem (schazi k tomu uz jen to posezeni nad pivkem, ktere nam momentalne nijak neschazi), jaky chram se cloveka dotkne vic. Je stejne pozoruhodne, ze nekdy lide potrebuji postavit neco tak monumentalniho, pred cimz se s respektem sklanite i dnes, jen proto, aby vytvorili "misto" pro meditaci. Prestoze tato mista jsou dnes opustena, nesou v sobe cosi jako vzdor vuci casu, ktery nam milostive dovolil nahlednout do stovky let vzdalene historie a jen se potouchle smeje nad tim, jak pipinky v sukynkach a lodickach v chramech mluvi s pruvodcem o tom, jak dlouho a jak casto doma "medituji". Trosky ted jen obyvaji hadi a pavouci, kterych tam je nepreberne mnozstvi:-) a samozrejme take deti, ktere vam nabizeji hrozne cetky. Pri toulani mezi chramy se vam bude do mysli vtirat otazka, proc tolik kamenu? Kamenum je totiz pripisovan bozsky puvod. Khmerove samozrejme pouzivali i drevo, ktere se pochopitelne nedochovalo, ale samotne chramy byly postavene vzdy z kamene, protoze v kamenech pry bydli bohove. Je ironie, ze kamenna (bozska) stavba Angkoru se nakonec stala Khmerskemu kralovstvi osudnou, protoze prace na nem zamestnavala logicky tisice lidi a kralovstvi samotne financne velmi vycerpavala. Na konci 13. stoleti bylo sidelni mesto nekolikrat dobyto thajskymi bojechtivymi krali, coz vedlo k tomu, ze Khmerane se presunuli do oblasti dnesniho Phnom Penu a oblast Angkoru zcela opustili. Chramy pohltila dzungle a dalsi pribeh uz znate. Zajimavou a opet dosti depresivni navstevou bylo Muzeum min v Angkoru, kde jsme opet se zatajenym dechem cetli pribehy deti a dospelych, jejichz osudy poznamenaly tyhle zakerne zabijacke mrchy. Odhaduje se, ze jich je tu po Kambodzi rozseto jeste kolem ctyr az sesti milionu. Protoze vetsina min je plastovych, blbe se hledaj, a tak se bohuzel stanou nedilnou soucasti zivotu minimalne jeste dvou generaci. Pokud bude o cem psat, ozveme se z Malajsie, kde ted pobudeme par dni, musime par veci nakoupit (chudak filtr odesel, celovka nesviti atd.) a zrejme asi na den nebo dva navstivime Singapur. Vzpominame na Metra, jestli na nej neprsi a lameme si hlavu nad tim, jak usporadat cestu po Indonesii, protoze je jasne, ze tech par tydnu nam nebude (coz je fakt skoda) stacit a k tomu, abychom to nazpatek do Bangkoku stihli, budeme muset koupit minimalne jeste letenku. Jinak vam prejeme, abyste nemokli, abyste si uzivali slunecnych majovych dnu, v novinach necetli zpravy z nadchazejici okurkove sezony (kdyz to tak na webech cteme, mame pocit, ze uz v Cechach par tydnu panuje), komunistum prejeme, aby si na dnesnim sjezdu odhlasovali odchod do vecnych lovist:-) Howg! Lena & Rostak
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radka Radka | 19. května 2008 v 14:39 | Reagovat

Ahoj Rosťo a Lenko,

zdravím do Malaysie! Jestli plánujete tu Indošku, nám se hodně líbilo na severu Sumatry,  kde žijí většinou křesťané, takže je to tam zase trochu jiné. Hlavně Batakové kolem jezera Toba byli úžasní. Ale člověk nesmí bydlet na ostrově Samosir. My byli ve vesničce Tongging, na břehu (pod vodopády Sipiso Piso) a bylo to tam naprosto úžasné!

Jinak je pěkné městečko (a okolí) Berastagi, na nímž ční sopka Sibayak, která chrlí syrné obláčky.

Java je strašně přelidněná, ale je tam spousta památek a věcí co stojí za to vidět. Nám se líbilo i na Bali, takovej klídek, pohoda, všude samý chrámy... ale záleží na tom, kolik máte času, přeci jen, s tou dopravou to tam tenkrát bylo takový, no prostě lepší polňačky... (kromě Javy, tam jezdí klimatizovaný busy). Pak dál (Lombok, Sumbawa, Flores) je to trochu divoký, ale zase Rinjani (druhá nejvyšší sopka) v Ind. na Lomboku za to celkem stojí!

Tak se opatrujte, užívejte si pohodičku vyspělé Malaysie a kdyby jste v Melace náhodou bydleli v Tony’s Guest House, tak majitele pozdravujte, byl s náma v nemocnici, možná by si ještě vzpomněl na jednoho turistu, kterého po indickém jídle chytla velmi silná alergie :-)

Radka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama