Clovek revoltujici aneb vzpoura na hranici.

26. dubna 2008 v 5:39
Mam pro vas sqvele zpravy. Za prve, tenhle clanek budu zase psat ja, nas coz se jiz urcite tesite, za druhe, bude jako obvykle misty chaoticky (zatim to uspesne maskuji surrealitou), za treti, mam cas si to poradne pripravit, takze bude dloooouuuhy, co by posledni bod povazuji za dulezite zminit, ze to pisu v PRISERNYM vedru, takze kdyby text nebyl dokoncen, autor se doslova a do pismene vyparil:-) Prestoze se nase putovani uz davno prechylilo do druhe poloviny, coz je zejmena pro maminky dobra zprava, stale nas dokazou nektere veci poradne rozhodit, a to si obcas (rozumej, v tech slabsich chvilkach) rikame, ze uz nas po tom trmaceni hnedtak neco neprekvapi... Ja se v nekterych vecech stavam cim dal vetsim extremistou (samozrejme pod vlivem okolnosti), dalo by se rict, jenze nekdy je to fakt tezke byt principialni, chovat se mravne, chapat vsechny domorodce okolo a navic s klidem stoika rikat po Xte tuktukari, ze fakt jeho predrazene sluzby nevyuzijete. Protoze Laos nas nijak prilis neuchvatil (dokonce, nestydime se to rict, vzpominame obcas se slzou v oku na Barmu), pobyt v teto zemi jsme urychlili a dnes vas uz zdravime z Phnom Penu:-) Jak si jiste vzpominate, jeli jsme smerem na jih do Paxse, kde jsme si mysleli, ze navstivime jeden vodopad, ktery dle pruvodce "je uchvatny". Ackoli uz (a to se vracim na zacatek) bychom vuci takovemu liceni meli byt pozorni, obcas na to naletime, i kdyz tentokrat to mozna byla zvlastni shoda okolnosti. Z Vientiane jsme vlastne ujizdeli proto, ze tam fakticky neni co k videni a take proto, ze jsme byli uz dost unaveni z neustaleho polejvani vodou, symbolizujici prichod laoskeho noveho roku. Ja jsem stale tajne doufal, ze udelam nejake zajimave fotky z kmenovejch vesnic (protoze dosud nic), a tak, kdyz jsme si nasli misto jmenem Tat Lo, kde mel byt krasny vodopad, projizdka na slonech a prima lidi s levnym ubytovanim, nezabzucela varovna kontrolka a spolkli jsme to i s navijakem. Ze zacatku to vypadalo dobre. Nasli jsme si malej levnej bungalow s pritulnymi psiky, nase oblibene jidlo (no, zejmena moje, protoze Lene k zavislosti na mangu jeste dost chybi), sticky rice+6-8 mangacu k tomu:-) bylo na trhu levny, vodopad byl skutecne temer uchvatnej a dve starsi slonice byly fakt nufaci... jenze cas plynul.... Varovat nas mely nektere rady stanku, ktere kazdy den byly delsi a delsi, odpadku a lidi pribyvalo... Proste mistni si udelali "festival" primo u vodopadu a slavnost noveho roku spocivala v chlastani, povalovani se vode (v satech) a v pojidani jidla, ktere tam na nekterych pultech lezelo uz par dni a hlavne: ve vyrvavani muziky, ktera jela v podstate nonstop. O polejvani vodou nemluve, ze jo. Takze ackoliv jsme si zajezdili na slonu, coz bylo pres to, ze je to sakra turisticky, moc prima, nufali jsme neboha vydesana zviratka z kravalu a prosli se po okoli, meli jsme toho za par dnu naprosto po krk. Ale protoze uz nejsem Mirek Dusin, obcas jsem jim to dal taky poradne sezrat, treba kdyz nas chteli zkasnout nad vodopadem za to, ze prejdete bambusovej most, tak jsem fakt myslel, ze chlapek pujde do vln (nedali jsme mu samozrejme ani zbla), nebo kdyz vas z projizdejiciho auta zezadu necekane zlejou barevnou vodou na cerstve bilou vypranou kosili a kabelu s fotakem a vy po naprostem konsternovani prekonate sok a dobehnete nakladak a celou vodu na nem vylejete sokovanym mistnakum za krk. Pak je to fifty fifty. Pravda, kdyz jsem sel ve ctyri rano pozadat ozralky, aby tu hudbu vypnuli, ze uz toho mam plne zuby (nechapu jak, ale Lena spala) a jim to prislo moc funny, az do te doby, co jsem jim s vymluvnym pohledem a vyhrnutymi rukavy vytahl draty z reprobeden, obcas to bylo na hrane, ale s blbci je komunikace nekdy prilis slozita. Jasne, nekdy to bylo fajn, kdyz se na vas nekdo smeje od ucha k uchu uz 20 metru dopredu a drzi kbelicek s vodou, je to fer... ale vemte na to jed, ze nekdy projde deset mistnaku a nic a vas zezadu jako cizince zlejou tuplem. Lena takhle parkrat zchytla davku vody do obliceje skrze otevrene okno, kdyz jsme jeli busem, coz kdyz spite, tak to fakt neni o co stat:-) Byli jsme ale v pasti, do ktere jsme se sami chytli, protoze oslavy noveho roku jsou pry takove vsude a nic moc nejezdi, museli jsme tu par dni pretrpet. Co vam mam povidat, kdyz jsme odjizdeli, zmenilo se Tat Lo a jeho okoli na slusnou skladku... Ja bych fakt za delani bordelu rezal ruce, byl bych takovej osvicenej diktator, kdyz by nekdo delal v prirode bordel, rekl bych: "Ok, chlapce, ted ti uriznem ruku, muzes si vybrat kterou. Chapes, ze tohle svinstvo tady bude jeste par set let lezet (plasty) a musim te proto potrestat." A on by rekl: "Neee, to nemuzes, to nejde, jak ja chudak k tomu prijdu?" A ja bych delal chvili drahoty, jako ze premyslim, jestli mu nemam nakonec uriznout obe a pak bych rekl, ze kdyz sesbira tunu odpadku v lese a roztridi, takze mu tu ruku neufiknu, to je fer, ne? Lehce otraveni z Tat Lo jsme se posunuli do Champasaku, kde jsme par dni relaxovali, pozorovali Mekong a navstivili rozpadajici se chram Wat Phu z konce 10. stoleti. Pote jsme stravili par dni na ostrove Don Det na jihu Laosu v oblasti, ktere se rika Ctyri tisice ostrovu. Protoze turistu tam moc nebylo, bylo to k politovani nejlepsi misto, ktere jsme v Laosu navstivili. Krasna priroda okolo, zatim moc neznicena, uzasnej zapad slunce, dva nadherny vodopady a nejlevnejsi ubytovani a jidlo v celem Laosu. Par dni jsme se jen poflakovali, lezeli v hamakach, krmili rybicky, hladili psy a kocoury, kterym se to moc libilo, popijeli koktejliky, varili si kafe a vymysleli "valecnou" strategii na hranice, jak neplatit "poplatek jeden dolar za osobu" zkorumpovanym celnikum na obou stranach laosko-kambodzsky hranice. Lonely Planet pise o tom, ze je to "processing fee", coz je peknej "bullshit", protoze zadny takovy poplatek neexistuje a bohuzel v pruvodci neni ani slovo o tom, ze je to nelegalni. Prestoze mate platna viza, nebo si o ne na miste zazadate, vyzaduji na obou stranach hranice za razitko do pasu poplatek jeden dolar, coz je v podstate smesna suma, pokud si neuvedomite, ze denne muze tu hranici prejit v prumeru kolem dvou set lidi. 99,9% lidi bez rozmyslu plati, proc si delat problemy, ze? Nejake to promile sice vnitrne zaplatit nechce, ale stejne zaplati, ja jsem ale rezolutne rekl, ze nic platit nebudem, i kdybychom na te celnici meli prespat (nejdriv jsem rekl, ze celnika profackuji, coz Lenu dost vydesilo). Na ceste jsme totiz videli prilis mnoho lidi, kteri tvrde pracuji a maji za to jen 1 dolar denne nebo ani to ne. Byla to principialni otazka, proc platit, kdyz na to ten zelenej mozek nema pravo? Z cizincu, s kterymi jsme mluvili, platili prakticky vsichni, nekteri i vic (treba na laoskej Novej rok), my jsme ale byli rozhodnuti nedat jim ani cent (ja jsem byl rozhodnutej je v pripade potreby i nakopat, to uz jsem ale Lene radeji nerikal). Protoze se na hranici z Don Detu dalo dojet minibusem za ctyri dolary, ale do mnohem vzdalenejsiho Stung Trengu za sest, zvolili jsme cestu minibusem az do Stung Trengu, laosko-kambodska hranice je totiz uprostred lesa a dopravit se do prvniho mesta v Kambodzi by nas vyslo o dost draz, je mozny, ze bychom tam i zbytecne ztvrdli. Chvili jsme predtim zvazovali i to, ze si vezmeme minibus jen hranici, aby ostatni turiste mohli jet, pokud bychom se dostali do dvojiho ohne, ze by na nas krome celniku byli jeste nastvani lidi, s nimiz bychom byli v aute, proto, ze tam kvuli jednomu dolaru blbnem, ja jsem ale odmitl i myslenku, ze by to nekdo mel zaplatit za nas a rikal jsem, ze pokud bude bus drzet basu, tak nam to proste da. No proste musi... Pripravili jsme si dva docela nasiraci transparenty vyrobene z kartonoveho papiru na nichz stalo anglicky napsano: "Don't bribe. It's illegal!" a "Just 1$... can help someone live 1 day longer. Think! Give where needed! Not here". (Zadnou pozornost / uplatek. Je to nelegalni!, Pouhy 1$... muze nekomu pomoci zit o jeden den dele. Premyslej! Davej tam, kde je to potreba. Ne zde.) Nekteri lidi z Don Detu nam drzeli palce, ale uprimne si myslim, ze nas uz videli ve vezeni... Rano, pote co jsme se preplavili na breh, jsme sondovali, kdo z dalsich cizincu jede na hranici, abychom se ho pokusili "zpracovat" pro nasi vzpouru proti zavedenemu systemu. Narazili jsme na australsky par, ktery byl ze zacatku smrtelne vydeseny, protoze oni viza dopredu nemeli, navic celou dobu v Laosu platili jak mourovaty za vsechno mozny a nemozny (do toho si pobroukavali, jak je v Laosu levne), proto pro ne jeden dolar nic neznamenal. Kdyz si to ale nechali vysvetlit, souhlasili s tim, ze do toho s nami pujdou. Dorazili jsme na laoskou hranici a sli k drevene budce, kde lezerne sedeli dva celnici. Jeden z nich vzal nase pasy, otevrel pasy a bez mrknuti oka si rekl jeden dolar za osobu. Vedel jsem, ze to rekne a ze me to rozcili, stalo se... Australani a Lena se ptali proc? Pry za razitko... Stekl jsem na nej, ze je to nelegalni, ze o zadnem poplatku nic nevim a ze mu nedame ani cent. Celnik se nasupil, zavrel zasuvku s jednodolarovkami, pasy nechal lezet na stole a sel si sednout ven. Mel jsem chut ho nakopat, ale prekonal jsem to, vytahli jsme nase transparenty a opreli je o celnici. Chlapkove delali, ze tam nejsou, sedli jsme si, ja udelal par fotek a znovu celnikovi rekl, ze to co dela, neni legalni a ze mame cas. On na to odvetil, at jdeme do Kambodze pres jinej prechod. Tim me rozcilil do bela, chtel jsem ho nakopat, ale Lena rekla, at vyckam, ze jsou nervozni... Byli... I kdyz to tak nevypadalo, vypadali rozpaciti a kdyz jeden z nich zjistil, co je opreno o budku a co tam fotografuji, tak to zkopal a snazil se to ztopit. Ja jsem mu ale cedule vytrhl a dal je zpatky. Takova hra na kocku a mys. Trvalo to tak pulhodinu nez se uracil prijit, vzal pasy a bez kecu o dolar je orazitkoval a vratil. Prvni boj jsme vyhrali a s pocitem zadostiucineni jsme odkraceli hrde k autu s ostatnima, kteri bez kecu zaplatili. O Australanech, pro ktere to bylo cool ani nemluve. Na kambodsky strane to bylo stejne. Stali jsme ve fronte lidi, kteri davali pasy a platili automaticky jeden dolar, coz me vytacelo. Ti lide meli tu bankovku uz pripravenou! Celnik si o ni jeste ani nerekl a oni ji uz drzeli v ruce (nojo, pisou to v Lonely Planet). Pak ji hned prostrcil skvirou ve stole, takze ani nemusel suplicek vytahovat. Dumyslne:-) Lena prohodila par slov ve francouzstine s postarsim olivrejovanym chlapkem, kterej vypadal jako dzentlmen, no rozhodne si to o sobe myslel. Pochvalila mu franinu a on byl blahem bez sebe. Kdyz vyplnila papiry (ja mezitim transparenty zmoulal zavrene v ruce) a podavala celnikum nase pasy, opakovala se stara pisnicka, dej mi jeden dolar. Lena delala blbou a ve francouzstine se "dzentlmena" ptala jako proc? Za co? Pry za razitko. Jak za razitko? To musi byt nejake nedorozumeni... atd. Me to po chvili prestalo bavit, takze jsem nahlas rekl, ze francouzsky nerozumim, ze nechapu, proc to tak dlouho trva a jestli se muzem bavit v anglictine. Celnik mi znovu vysvetlil, ze chce jeden dolar za osobu, coz me dozralo a rekl jsem ze mu nedam ani cent a ze je to nelegalni. Mzourali po sobe s "dzentlmenem", do kteryho Lena furt hucela a kterej se zrejme zacal stydet, protoze v duchu musel uznat, ze jsme je prevezli, a presvedcil mladochy, kteri tam sedeli jak tupci, aby nam ty pasy dali. Takze jsem jim ty papiry ani nakonec nemusel omlatit o hlavu. Ja vim, mozna je to boj s vetrnymi mlyny, ale tentokrat Don Quijote zvitezil. A za idealy, ktery maj fakt smysl. Ve Stung Trengu jsme stravili jednu noc, pak vydali rano do provincie Ratanakiri, kde jsme se sli vykoupat do 700 000 let stareho krateru zatopeneho vodou a koupel byla fakt skvela! Nasli jsme tam takovej nufaci klacek (Lena rika kmen velikosti krokodyla), na kterym jsme blbli, mistni na pujcenych pneumatikach, vzhledem ale k tomu, ze v soucasne dobe je v Kambodzi doslova vrazedny vedro a teploty dosahuji ctyricitek, zdrzeli jsme se tam jenom jeden den a predevcirem jsme dorazili do Phnom Penu, kde chceme pobyt par dni, navstivit par templu, "vrazedna pole" a pamatnik S-21, doklad o Pol Potove hruzovlade. Pak asi zamirime do Sihanoukville na plaz, kde se budeme par dni valet nez pojedeme do Siem Reapu na Angkor. Na nejake ty treky v tomhle vedru to fakt nevypada:-) To bylo asi tak vsechno, mejte se bajecne a diky za vsechny komenty:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr a Lucka Petr a Lucka | 26. dubna 2008 v 6:24 | Reagovat

Bravo, bravo

Tak to je vykon hodny uznani. My po nich pozadovali doklad o zaplaceni a oni se vytasili  s ustrizkem o zaplaceni prescasu, takze nam sklaplo velmi brzy. Hlavne na kambodzske strane po nas nikdo nic nechtel.

Uzijte si plaze v Sihanoukville, snad tam uz moc lidi nebude. Tesime se na vase dalsi povidani o Kambodze. Nam uz cestovani poomalu konci a ted se pohybujeme ve svete budoucnosti se samymi mrakodrapy, automaticky rizenym metrem a spleti dalnicnich podjezdu, nadjezdu a prejezdu.

Mejte se pekne a do dalsich boju s blbci hodne sil, my uz na to nemame nervy :-)

2 Mamca Mamca | E-mail | 27. dubna 2008 v 22:07 | Reagovat

Rostaku, Ty jsi nas velky, "maly protestant", vid? Stastne dalsi putovani. Zdravi mamca

3 Kamila Kamila | 28. dubna 2008 v 13:21 | Reagovat

Ahojda, tak gratuluju Don Quijote...hlavne, ze jste to prezili ve zdravi. Mejte se hezky!!! Kamila

4 Rostak Rostak | 1. května 2008 v 14:51 | Reagovat

Diky, diky:-) My se ted budeme povalovat zhruba tak 10 dni na plazi v Sinahoukville. Nasli jsme jednu temer liduprazdnou, bez tranzistoraku, blbcu, odpadku, no proste skoro raj, takze se ted par dni neozvem. Puvodne jsem pro vas chtel napsat jeden desivy clanek o muceni a hromadnejch hrobech, ale tak nejak se mi do toho ted ani nechce, takze to odkladam na neurcito. Ted bude nasi hlavni cinnosti znovu premyslet nad uzasnou chuti manga (jehoz zahada je skoro na clanek), pojidani morskejch dobrot, piti ledovyho kafe a pozorovani nadhernech zapadu slunce, ktery jsme fakt jeste nevideli, ale pak vam ukazem nejkaky fotky, takze nemusite smutnit:-)))

5 Volodja Volodja | 1. května 2008 v 23:05 | Reagovat

Ahoj cestovatele, doufam, ze si najdete chvilku v Angkoru a zastavite se u toho meho kamose...dnes jsem ho jeste "masiroval" aby se o Vas radne postaral:) tak zatim uzivejte pohody:)

Volodja

6 Radka Radka | E-mail | 5. května 2008 v 16:13 | Reagovat

Ahoj Rosto a Lenko,

nás tyhle poplatky štvaly v Barmě taky..., takže držím palce, ať už příště nemusíte protestovat! Užívejte sluníčka a pohody, my letíme ve středu do Lisabonu, no, alespoň něco :-)))

zdraví budoucí rodinka Burešů

7 cheap beach wedding dresses cheap beach wedding dresses | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 3:28 | Reagovat

I was just looking for this material for a while. Right after six hours of endless Googleing, ultimately I managed to get it on your internet site. I think about exactly what is the loss of Google strategy that will not rank well this sort of interesting web sites inside the top of list. Usually the top web pages tend to be filled with nonsense.
http://www.movedress.com/informal-wedding-dress-wedding-dress-function-occasion.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama