Baksis, baksis... sir!

22. ledna 2008 v 16:05 | Rosta
Nejvetsi pruser cloveka je chybna domnenka. Stava se vam nekdy, ze jste si zaryte mysleli, ze to, co prave prozivate, se vam jenom zda? Ze to nemuzete byt vy, komu se to prave ted deje? Ze jste urcite na jinem miste, jine zemi, v jinym case, pripadne, ze vubec nejste? Jojo, tak tohle prave ted prozivame v Bangladesi. Tak nejak jsme si mysleli, ze po chaoticke Indii nas hned tak nic uz neprekvapi, ale omyl, pratele, omyl, omyl, omyl.... My jsme si tu ze zacatku mysleli, ze nejenom, ze to nejsme my, kterym se to prave deje, ale ze jsme pravdepodobne nekde v jine nejake vzdalene galaxii. Nu, dobra, takze: Banglades je fakt lidnata, furt o nekoho zakopavate, a kdyz stojite, nekdo zakopava o vas... A kdyz o vas nekdo zakopne, nejdriv rekne "which country?" pripadne "what's your name?", teda za predpokladu, ze nekdy chodil do skoly, jinak jde rovnou k veci, natahne ruku a vyhrkne "baksis"! A opakuje to tak dlouho, dokud se vam nepodari zmizet, pripadne ho nekdo jiny neodezene, aby se mohl zeptat, odkud jsme, jak se jmenujeme, pripadne jestli pro nej nemame nejaky darecek:-)
Na hranicich jsme capli komfortni bus znacky Volvo, kterym jsme projeli v podstate v kuse pulku Bangladese az na proslavene plaze Cox's Bazaru. Prekvapilo nas, ze busy jsou proti indickym nebe a dudy, siroke sedacky, prijemna obsluha a samozrejme, silnejsi klaksony. Predtim jsme ochutnali uzasnou bangladesskou kuchyni v mistni putyce, bohuzel, jak uz to byva, srovnatelnou ci lepsi jsme zatim nenasli:-) Po prijezdu do Coxu jsme ovsem po nekolika hodinach nenasli hotel pod 800 taka (1 USD = 67 taka), pry proto, ze jsme se zrovna strefili do nejakech prazdnin, nebo co. Ok, vzali jsme bus do diry zvane Teknaf, asi 150 km dal na jih a byli jsme moc radi, kdyz jsme nasli spinavou jeskyni za 200 taka. Naplanovali jsme si vejlet na jedinej koralovej ostrov v Bangladesi, St. Martin's. Pluje se na nej asi 2,5 hodky, z toho minimalne hodinu podel barmskeho pobrezi, ktere je tak blizko, ze by tam zdatny plavec snadno doplaval. Krutou ironii je, ze my do Barmy musime letet pres Bangkok, protoze hranice jsou pro cizince uzavrene, podle pruvodce i zaminovane. Ostruvek je miloucky, malicky a trajektu, ktere tam nabite po strechu priplouvaji, je moooc... Ano, ano, blizi se pruser... Bohuzel jsou ty prazdniny a vetsina osazenstva trajektu ma hotely zamluvene predem, takze na nas zadny pokoj pod 2000 taka (tj. skoro 20 USD) nezbyl... Uf, ani nevim, jestli pro vas mene otrle a hlavne maminky, mam pokracovat:-) Pri asi dvouhodinove prochazce napric ostrovem jsme se tazali v kazdem hotylku a oni se na nas divali jak na blazny...Nojo, ale zkuste si zamluvit pokoj, kdyz nemate telefon a nemluvite bangla. Najit cloveka, ktery mluvi anglicky je fakt "fuck" problem:-) Celi uondani, zpoceni, ziznivi a hladovi jsme si kecli do pisku na plazi, kde bylo nejmin lidi. Lod zpatky do Teknafu nam uz ujela... Hm...nojo, smraka se, kolem chodej zvedavi lidi, deti, Lena je cela na nervy, ze budeme spat pod sirakem...v Bangladesi:-) Marne ji chlacholim, ze mame celtu:-) Nastesti, kde se vzal, tu se vzal kouzelny dedecek... Deticky privedly tatinka, vousateho musulmana, ktery neumel anglicky ani slovo, ale ustarane si hladil vousy, kdyz videl, ze tam uz par hodin sedime na karimatce a vsem okolochodicim skalopevne tvrdime, ze spime samozrejme v hotelu. Pred zapadem slunce mu to uz bylo jasne a tak tam do nas zacal neco hustit v bangla, pricemz jsme mu samozrejme nerozumeli ani zbla. Ale i tak jsme pochopili, ze o nas ma fakt starost. Predtim nam jeste nejakej Bangladesan totiz tvrdil, ze jsou na ostrove teroristi (zrejme myslel paseraky piva z Barmy:-)) a ze my, bile kuze, budeme v noci urcite prepadeni. Jestli nam pak paseraci nabidnou pivo, na to uz jeho anglictina bohuzel nestacila:-) Dedecek ale znenadani pritahl velky kus igelitu, kterej prehodil pres bambusove tyce zaprene do nejakejch palem (botanicky nazev toho rosti urcite doplni Verka:-) a luxusni hvezdickovy hotel na plazi byl hotov:-))) K tomu nam zapalil spiralu proti komarum a prohlasil, ze nas bude v noci chodit kontrolovat. Vzdycky posviti baterkou, zavola "helou" a my musime taky odpovedet "helou", aby vedel, ze jsme ok. Aspon tak jsme tomu porozumeli. A taky to tak bylo. Takze v noci nas budil pohadkovej dedecek, nas osobni strazce, a volal zhruba kazde tri hodiny "helou":-) Chvili trvalo, nez zas odesel, protoze ja zrovna tvrde spal a na Lenino "helou" deda nereagoval, ale nakonec vzdycky prohlasil "achcha", jakoze dobry, a spokojene si sel zase lehnout. Rano nam nabidnul vybornej kokosak a naznacoval, ze kdybychom chteli jist, nebo tam zas prespat, neni problem... No, ale my jsme byli hrozne unaveni, i kdyz stastni, ze se o nas tak pekne staral, a tak jsme se preci jen docela tesili zpatky do spinave diry v Teknafu. Deda byl ale fakt uzasnej a nejvic nas dojalo, ze nam pri louceni rekl, ze se za nas bude modlit k Allahovi...
Vratili jsme se do Coxu, kde nasledoval uz obvykly dvouhodinovy ritual hledani prazdneho hotelu, kde by nas nekdo ubytoval. Nastesti asi modlitby zabraly, my jsme nasli hotel a na dve noci zustali v Coxu, prochazeli se po plazich a uzivali si prijemne pohody. Dnes jsme dorazili do Chittagongu, kde pobudeme asi dva dny (hotel uz jsme hledali pouhou hodku a pul) a dal se uvidi. Radi bychom zkusili prochazky po cajovych plantazich na severovychode zeme, pokud dedeckovy modlitby budou stale fungovat...Ackoli jsme si poridili prima moskytieru, pod sirakem uz opravdu spat nechcem;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr a Lucka Petr a Lucka | E-mail | Web | 26. ledna 2008 v 10:04 | Reagovat

Nazdar cestovatele

Tak jsme vas dlouho necetli, ale je videt ze si cestovani stale uzivate. Ohledne toho dedecka: vzdy mi prijde ze v nejtezsi cestovatelske chvili se objevi nejaky ten kouzelny clovek, ktery je ochoten pomoci znavenemu poutniku bez postrannich umyslu.

My jsme si uzili zase trocha te thajske nemocnice. Mimojine do Thajska se tezte, to je asi po prelidnenem indickem subkontinentu opravdu raj na nervy. Na druhou stranu se cestovani stava spise dovolenou, vse je tu proste moc jednoduche, dokonce i stopovani je az moc velka hracka.

Hodne zdaru preji z thajske dovolene Lucka a Petr.

2 Monika z Kochina :) Monika z Kochina :) | 29. ledna 2008 v 13:52 | Reagovat

ahojte Zcestovalci,

malicko opozdene vse nej do noveho roku"

Strasne moc jsem vam chtela napsat jeste pred vstupem do Bangladese...

Jenze se mi behem toho inckyho toulani a posleze presunu do Brnecka plan vykouril z hlavy,...mela jsem pro Vas kontkatik v Dhace+Chitgngu, na nejake decentnensi prespani, taky chtela jsem vas nanavigovat na San Martin'Island....ktery pro me byl nejsladsim bangladesskym zazitkem (tedy az na tu cestu piratskou kocabkou po rozbourenem mori...)..atd atd atd.

Ted jsem odkudsi vystarala papirek, na kt jste mi napsali Vasi blog adresku a  a a uz jsu tu a koukam, ze Vas ani takova divocina jako je shundor desh bangladesh nevyvede prilis  z miry!

at se Vam stale tak dari, uzivejte a vezte, ze ta mongolska nabidka stale plati!!!

(uz si balim rukavicky, salicky, dubenacky....)

Monika

(+Antonio!)

P.S. Kochin - Book Store, odpoledne predVanocni :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama