Prosinec 2007

Na rybarske vyprave! Vanocni bonus:-)))

20. prosince 2007 v 15:41 | Rosta
Tak a je to tady, Vanoce. Doba stedrovecerni vecere, kapra, vsemoznych vuni, napeti pri rozbalovani darecku a taky touha si konecne na chvilku od toho predvanocniho blazince odpocinout. Prinasim vam zcela mimoradnou reportaz z rybarske vypravy z vychodniho pobrezi Indie:-) Konecne se mi podarilo dat nejake ty fotky na web, takze tady to je:-)
Rybari lovi pouze podel pobrezi. Maly dieselovy motor jim dovoluje vzdalit se maximalne tak pet kilometru od brehu. Lode jsou tak 12 metru dlouhe, asi 3 metry siroke, maji drevenou kostru vystlanou laminatem. Na more se vyjizdi mezi druhou a ctvrtou hodinou odpoledne, kdy vrcholi odliv. Na kratky, bezny lov maji jen par hodin, pak se musi kolem sedme hodiny vratit, aby stihli zacatek prilivu, ktery jim pomuze dat lod na breh, ale zase je nerozplacne o pobrezi:-) Na palube je zhruba sedm lidi, ale pocet je variabilni, mali kluci se nepocitaj, stejne je rybari berou jen proto, aby jim vylejvali ze zade vodu. Nojo, docela do te kocabky tece... No, poprve me rybari vylovili z vody, jak si vzpominate, pak uz jsem jezdil na vyjizdky pravidelne s fotakem... Ze zacatku jsem nechapal, kdy poznaji, ze maji rozhodit site. Na lodi mi pak doslo, ze hejna sardinek a makrel, o ktere jim jde nejvice, zustavaji pri hladine a casto skacou nahoru, coz je jim pri ostrizim zraku rybaru osudne. Rozhazovat site jen tak zbuhdarma se nedela, jednak je to velmi namahave, coz muzu pri strhanejch puchejrich dosvedcit, jednak to zabere furu casu, takze pokud rybari nenajdou hejno ryb, vraceji se zpatky s prazdnou, coz se stava ale zridka. Pokud rybari zahlednou hejno ryb, zacnou kolem rychle krouzit, aby hejno nezdrhlo, coz se taky nekdy stane. Zpravidla po druhem otoceni rozhazuji site. Nejdriv se vrhne do vody tezka bojka jako zavazi, sit pak zajizdi do vody velmi rychle a kdyz nedavate pozor, muze vas sejmout, tak rychle se to toci... Jeste nez rybari sklapnou past a zacnou dotahovat site, sletnou z nebe dravi ptaci. Fakt nechapu, nikde nic a najednou se objevi hejno dravcu a ne ledajakych: orli, lunaci, jestrabi, kanata a spousty dalsich, ktere neznam... Ryby se mrskaji a snazi se uniknout ze siti... Vyskakuji nad hladinu a stavaji se vitanou pochoutkou pro stremhlave nalety dravych ptaku. Jen malokdy se minou sveho cile... Rybari to sleduji, jako by se nechumelilo, drmoli nejakou odrhavacku a stahuji site k sobe. Kruh se stale zmensuje, coz nebrani ptakum v pokracovani vecere. Hladovy orel pristava na hladine i metr od vas...zaverka fotaku cvaka, az se tomu rybari chechtaji...kdyz nam dravec pristane malem na zadech a ja se fakt leknu, smeji se od ucha k uchu. "Dangerous!" volam na maleho kluka vytahujiciho sit, kdyz zahlednu mezi rybama velkou meduzu. Ten se jen culi, vezme ji za klobouk (Verka rika, ze zvon) a hodi ji zpatky do more. Lov se chyli ke konci...kocabka je naklonena tak, ze se musi vyvazovat na druhe strane mrnousama, ulovek stoji za to. Skoro sto kilo ryb! Pokud se ale za kos sardinek plati sto rupek, neni to zas az takovy vydelek. Kdyz k tomu jeste pripoctu naklady na naftu a fyzickou drinu, asi bych nemenil... Je taky mozny, ze obcas, kdyz ztroskotaji na utesech (i to se stava), sni nejmladsiho...(to sice nejsem, ale treba by zrovna zacli cizincem:-). Zapomnel jsem dodat, ze vetsinou jsou to krestani a na vyjimky fakt pohodari. Mrknete do galerie, cely lov je s komentem, takze si to uzijte... At vam zadna kost nezaskoci!
Momentalne jsme znovu v Kerale, mlznej prales jsme bohuzel nestihli, na zapadnim pobrezi je obrovska tlakova nize, takze stale s prestavkami prsi. Na nejjiznejsim bodu Indie bylo tudiz trochu vlhko a z vychodu slunce z more nebylo nic. Vanoce stravime ve vlaku, nastupujeme na Stedry vecer smerem do Varanasi, po nejakych 2500 km tam dorazime za tri dny... Mejte se bajecne, a nepodlehejte vanocnimu silenstvi! :-) Rosta, Lena, Verka a Jana.

Vanocni hodokvas

16. prosince 2007 v 17:37 | Rosta
Protoze se blizi Vanoce, dovolim si jeden predvanocni clanek. To, ze nesnasim Vanoce, je o mne dostatecne znamo. Ackoli ceske Vanoce vychazeji z krestanskeho poselstvi a odrazeji se v lidovych tradicich, v dnesni dobe jsou jen trhakem marketingu a reklamy. Kazdorocne me nudi clanky v novinach pisicich o tomtez: zvycich, receptech, navodech, tipech na "originalni darky", doporucenich, jak prozit Vanoce bez stresu apod. S odstupem tisice km si uvedomuji, jak jsme v zajeti zdi, ktere jsme vystaveli na mytu a legende o milosrdenstvi a slitovani. Ostatne, ktera kultura je nema? Vam, vericim, se predem omlouvam, budu-li trochu bezbozny, ostatne jsem ted v zemi milionu bohu a prestoze je vidim uctivat na kazdem kroku, mam pocit falesnosti a pokrytectvi. Je pro me totiz nepochopitelne, jak se nekdo muze klanet bohum, ktere nezna. A to ani pri dobre vuli nejde, pokud jich je na tri sta milionu. Ptate se, jak to souvisi s nasimi Vanocemi? Trpelivost, hned to vysvetlim. Rada mych studentu az na vyjimky vi o puvodu Vanoc kulovy, pod vlivem medialni masaze a hektickeho zivota vzkaz z nebes vysumel. Pro radu lidi jsou Vanoce jen dalsim stresem, kterym v prubehu roku musime projit. Co na tom, ze vetsina obyvatel Ceske republiky je nevericich, Vanoce musime "slavit" vsichni. Je dojemne, jak nasi prolhani a uplatni politici jsou dotazovani debilnimi novinari: "A pane ....(dle libovule si kohokoliv dosadte), jak budete travit Vanoce Vy?" Kazdorocne se snazim z kolobehu Vanoc vymanit. Ne proto, ze by se mi nelibila "legenda" o Jeziskovi, ktery nas prisel zachranit, ale proto, ze mam Vanoce spjate s neskutecnym plytvanim. "Nedej, Boze, aby lide prestali nakupovat!", upinaji se k prachum (moderni buh postmoderni doby) obchodnici. To by byl fakt pruser! Ted mi ale reknete, kolik z tech veci, ktere si v prubehu roku koupite a o Vanocich darujete svym pratelum, rodinam a znamym, skutecne potrebujete? Malem jsem zapomnel na prezirani, podstata Vanoc tkvi take v prezirani. Jak je to v kontrastu s tim, co vidim v Indii kolem. Po sesti letech se zda, ze je Indie bohatsi. To rozhodne je, mimo jine i z penez plynoucich z turistiky. Cizinec je povazovan za posvatnou dojnou kravu, jen s tou uctou je to nekdy krapanek horsi. Stredni vrstva je bohatsi, ale vice se rozevrely nuzky mezi temi nejchudsimi. V Jamnagaru jsem videl, jak policista odehnal psa z kolejiste pred prijizdejicim vlakem na nastupiste. Tise jedouci vlak by ho nepochybne zabil. V Bombaji umiral jeden muz na ulici pred velkou bankou. Vsichni lide pracujici v horejsich patrech videli nejen pohled na more, ale i toho chudaka, ktery tam temer bezvladne nahy lezel. Lide z blizke restaurace chodili kolem neho. Policista strezil pouze koridor banky, nebozak lezel mimo jeho dosah. Nikdo si ho nevsimal. Kdyz jsem mu dal nejake jidlo, nemel silu to snist, lahev vody jsem mu musel otevrit, byl tak slaby, ze to nezvladl ani zubama. Tak nejak je mi z toho tezko. Je pomerne snadne rici studentum: "Vite, dnes budou skoro dve miliardy lidi bez pitne vody, nebo dnes se asi osm set milionu lidi poradne nenaji, protoze na to proste nema." A videt skutecne nekoho umirat kvuli hladu a zizni. Kdyz vidite nekoho ziznit, dejte mu napit. Kdyz vidite nekoho hladovet, kupte mu jidlo. Tak nejak si predstavuju slitovani, nabozenstvi do toho ted vlastne ani nepletme. Mimo jine, nez doctete tenhle clanek, dvacet deti ve svete zemre kvuli nedostatku vody. Jak jiste vite ze skoly, prestoze pokryva voda 71 % zemskeho povrchu, jen 2,5 % je voda "pitna". Z toho dve tretiny zasob jsou uchovany v ledovcich, ktere nam roztavaji, i kdyz si nekteri imbecilove mysli, ze je vse v pohode. Bohuzel jsou nekdy i hlavou statu. Pitna voda dnes neni dostupna pro 28 % svetove populace, cca pro 1,7 miliardu lidi. O jidle ani nemluvim. Rada lidi zije z toho, co vyzebra a i kdyz je v Indii jidlo levne, neni to jednoduche.
Kolikrat jste prehledli bezdomovce, ktery nezebral, ale trasl se treba zimou? Pripravil jsem pro Vas specialni vamocni galerii, je o bide. Jasne, je to citovej vyter, ale nezlobte se proto na me, prilis se me ta chudoba dotyka, chci se s vami vlastne o ni podelit, pral bych si, abyste se v prubehu tech vanocnich svatku zamysleli, jak jste NESKUTECNE bohati. A podelili se treba o dvacku nebo o stovku s bezdomovcem, kteryho prekvapite tim, ze mu koupite jidlo nebo (ne)dej buh pozvete treba do hospody IV. cenove na veceri. A treba jednou to bude samotny buh v lidske podobe, ktereho budete sytit...A nezalezi prilis na tom bude-li to Krsna, Visnu, Jezis ci Allah...Verim, ze hladovi a ziznivi by vsichni umirali stejne.

Na plaze, na plaze, tam se vsechno ukaze:-)))

7. prosince 2007 v 7:35 | Rosta
Doufam, ze vam nevadi, ze dalsi canc vyplodim ja, ale bohuzel holky zrovna chytaji bronz...Verka teda tvrdi, ze je stale bila, o cemz silne pochybuju, ale preci jen hlasku: "Ty, jo, ja jsem furt bila, ja tohle misto vymazu z mapy!" rika stale mene... Na Goa jsme dorazili pred dvema dny, na Mikulase prespali na jedne opustene plazi v Cape de Rama, coz bylo velmi romanticke, kdyby si clovek odmyslel odpadky za zady od mistnaku, kteri si tam obcas delaji party, ale s bordelem zpatky se jim uz proste tahat nechce. Protoze se nebylo kde ubytovat za rozumnou cenu, tak jsme odtamtud vypadli, Verka si dala do lihu myslim uz dva pavouky, jednoho, co se snad u nas nevyskytuje, takze je docela spokojena, mistnaky uz posila do patricnych mist s kyselejsim vyrazem nez ja, probuh...to bude zas pruser, az si tohle precte:-) Na Goa je mnohem mene lidi, nez jsme si mysleli, takze sehnat ubytovani za 200 Rs nebylo zas az tak tezke, vyborne tu vari, takze jsme se trosku rozezrali, coz neni na skodu, kdyz mam asi tak o 8-10 kilo mene...More je uzasny, prijatelna teplota kolem 30 stupnu, malo turistu a hlavne....delfini!!! Prijali jsme nabidku od jednoho domorodce, ze pojedeme s lodi na vyjizdku, ze jsou tu pry delfini. Verka sice delala voci, protoze videt v mori delfina je pry vzacnost, nak se stehujou, nebo co, laicky receno... Ja jsem si byl ale predtim zaplavat asi 2 km od brehu, coz projizdejici mistnaky desilo, protoze tu plavat moc neumej, vyhlid jsem jsem si od plaze jednu skalu, na kterou jsem si chtel vylezt, jenze kdyz jsem k ni priplaval, tak jsem zjistil, ze je jen kousek od skalnateho pobrezi a mezi tim vlny funguji jak pracka, takze zaplavat bliz by bylo velmi riskantni, protoze by se mnou priboj mohl nekam slehnout, a tak jsem byl nedobrovolne nucen plavat dal. Zasmal jsem se jedne poznamce, ze "Afrika je tamhle!", mavnul rukou jeden chlapek z lodi smerem na otevrene more a kdyz se zacal chylit zapad slunce a ja se pomalu vracel k pobrezi, hupsnul vedle me delfin! Parada! Primo prede mnou rybari nasli hejno ryb, ktere lodi nejdrive nekolikrat obklicili a rozhodili site do kruhu, jenz zacali rychle zatahovat... Dravi ptaci....lunaci, orli, jestrabi a buhvijaky jeste se snesli z oblohy a krouzili nad siti, v niz se mrskaly hlavne sardinky. Stremhlavym letem lovili dravci primo pred zraky rybaru...ja jsem mezitim prijal pozvani na lod, takze zpivajici rybari do rytmu tahali site a smali se tomu, jak na tu podivanou ziram... Ne pokazde ale vidite, jak orel lovi dva metry od vas... No, a kdyz se slunce sneslo jeste niz a vodu zbarvilo ze zlata do ruda a vysoko do zapadajiciho slunce vyskocil rostak delfin, fakt jsem nevedel, kam s ocima. K holkam jsem pak pribehl uplne nadsenej, ze tu delfini fakt jsou a kdyz jsme je nasledujici den videli znovu, tak nam ani tak nebylo lito tech penez, ktere jsme za tu projizdku dali. Ja jsem odpoledne znovu prijal pozvani od rybaru na lov, takze vecer jsem uz umel stat na lodi jak namornik:-) i kdyz jsem se do toho obcas klatil, jak struna ve vetru:-) Takze to by bylo prozatim vsechno, chapejte, je poledne, je mi vedro, jdu se trochu zchladit a podivat se, jestli se mi ty tri baby na plazi neusmazily:-))

Velbloudi nebloudi!

3. prosince 2007 v 7:02 | Rosta
"Co to je?" pta se mlada Italka v nemoznem upnutem tilku s vystrihem nekam ke kolenum a ukazuje na hovnivala valiciho si svou kulicku. "Camelshit", odpovidam sarkasticky, protoze nechapu, jak nekdo nemuze poznat velbloudi hovno, kdyz jsou vsude kolem. Amik sedici u ohne a holky se valeji smichy. Slunce pomalu stoupa k obloze a my pozorujeme velbloudy, kteri na nas hazeji bobek a jejich nejvetsi starosti je se dobre nazrat, coz dela zvlast jeden velkej kusanec, na kteryho si brousim zuby ja. Bohuzel nasi pruvodci mi bezelstne daji nejmensiho velblouda, kterej je sice Divoch, jak jsem ho prekrtil z Fakira, ale je fakt tak malej, ze kdyz stoji, mam jeho nohy nekam ke kolenum, praticky brousim nohy po zemi, cemuz se potom smeji vsichni, ktere na dvoudennim vejletu do pouste potkame.
Jak jiste vite, presunuli jsme se z Diu do Puskaru, kde jsme stravili par naprosto pohodovejch dni preziranim se mistnich dobrutek, dohadovanim se s prodavaci o par kosil, protoze preci jen po ctyrech mesicich se tricka meni v cary a hlavne chozenim mezi velbloudy. V Puskaru je kazdorocne na podzim obrovsky trh s velbloudy, ale i s konmi, taznym dobytkem a ja nevim, cim jeste. Pro mistni je to velka udalost, pro obchodniky a zlodejske brahmany u jezera taky a samozrejme se na tom svezou i turiste, takze si to kazdy uzije:-) Ceny v te dobe leti do astronomicke vyse a pokud nemate zarezervovany hotel predem, pod 400 Rs ho nesezenete. Navic pokud prijedete v oficialnim terminu "Camel mely", jak se rika, tak z toho budete brzo zpruzeni, protoze zakopavate v malem mestecku o tisicihlave stado lidi, ktere je vitanou koristi pro obchodniky a zebraky, ktere po par dnech znate uz nazpamet. Proto nejhezci je prijet tam o par dnu drive. Videt ale pohromade nekolik tisic dlouhych krku pohromade je zazitek! Velbloudu se proda v prubehu jednoho mesice az padesat tisic. Ceny jsou ruzne a kvalita taky. Muzete sehnat velblouda za pet tisic rupek, kvalitni kusy se pohybuji mezi 12 - 15 000,- Rs. Nejdrazsi jsou samci, kteri se pouzivaji na trenink, na praci, na vyjizdky pro turisty atd. Obchodnici se je snazi co nejvice vysperkovat, takze je ruzne zdobi, strihaji, cesou a vubec provadi "beautification":-) Vembloudi jsou uzasni, vsechny bych je hned drbal za usima. Bohuzel tusi, ze se na ne neco kuje, proto o mazleni nemaji moc zajem. Maj kusadla jak hrom a potkat velbloudare, kterej ma poranenou ruku od kousance, neni az tak neobvykle, proto se mejte na pozoru. I tak si holky nejakeho toho camela pohladili. Toulat se pred svitanim mezi probouzejicimi se stady, kdy kaslou a rihaji jak velbloudi, tak velbloudari, prdi a smrdi a nechce se jim vstavat, je fakt uzasny. Po zacatku festivalu jsme odtamtud vypadli, tentokrat uz ve ctyrech (Jana,Verka, Lena a ja), kdyz jsem se vratil na otocku pro holky z Dilli a presunuli se do Jaisalmeru pote, co jsme se v Bikaneru nedomluvili na solidni cenu za jizdu na velbloudech s prespanim v pousti. Mezitim jsme si uzili spoustu srandy, Verka se mnou malem jela na strese autobusu, kdyz mi pomahala uvazovat bagly a ridicovi to bylo sumak, ja jsem jednou malem svitil, kdyz jsem naopak bagly sundaval a ridic zastavil pod elektrickym vedenim a tak... Jinak jsme ale v poradku, skrabanec od vopice a kousnuti od krysy uz neni na my noze temer videt:-)
Vyjednali jsme si, ze pojedem jen my sami ve ctyrech, takze kazdy hups na sveho vemblouda a trada.... Musime mnohem dal do pouste nez pred sesti lety, protoze blizke duny kolem Jaisalmeru jsou zniceny turismem, zejmena Indy, kteri na nejake uklizeni odpadku serou, a tak se uzasne piskove valy promenily v smetiste. Proto trvame na tom, ze po nas nic nezustane. Holky jsou nadseny, juchaj na hrbech a uzivaj si to zejmena, kdyz vembloud bezi....Pruvodci behem poledne varej skvele jidlo, my lenosime, chvili chrapem, ja Verku ustavicne zasobuju pro me zcela zasadnimi otazkami, jako treba proc ma slon chobot, proc ma mravenecnik dlouhej jazyk, proc ma slon tak velky usi, kolik vypije vembloud litru vody, proc po me obcas hazi zlym vokem a tak:-) Vecer prespime na krasne dune, delame si legraci z Jany, jak ji nepokryte bali jeden z pruvodcu a pod hvezdnym nebem ozarenym mesicem spokojene usiname. Rano zazijeme sice horkou chvilku, kdyz zmercim, jak ma Lena na noze stira pod prezkou sandalu, aniz by cokoli tusila. Nastesti to nebere jako jeden z mych forku a stoji nehnute, zatimco ho nas biolog vypravy (Verka) odborne zneskodni, aniz by mu ublizila. Uprimne, tahat stira za vocas muze fakt jen odbornik:-) Verka je nadsena, Lena mene, pruvodcum spadne kamen ze srdce. Mimochodem v Puskaru jsem videl, jak velbloud po ustknuti stira asi po peti hodinach zhebnul, takze i kdyz Verka tvrdila, ze byl malej (to docela jo) a ze to teda takovy nebezpeci nebylo, fakt se mi ulevilo. Stir muze vesele bezet, ackoli pruvodci by ho zcela jiste utloukli a my drandime dal. Druhej den docela marne hledame vodu, kde by se vembloudi mohli napit, takze pruvodci improvizujou, ale nakonec jsme spokojeni i my, kdyz na nase prani vedem velbloudy na krasnej dunovej val...
Pote, co jsme byli uneseni z Ellory a Ajanty, ted jsme momentalne v Bombaji, kde si holky uzivaly nejakej ten shopping a ja se coural mistnimi slamy (fotky budou pozdeji, musim si to v hlave trochu rozlezet). Dnes vecer jedeme do Goy, kde je naplanovane valeni na nejake neturisticke plazi, proto vas vsechny do Prahy pozdravujeme a ptame se, proc je vam takova zima:-)))) Zaroven se vam omlouvame, ze nepiseme tak casto, jak jste si zvykli, protoze internet je pomalej a vice cestujeme. Ahojky lidicky a piste:-) Prechazim na sve cernobile fotograficke obdobi, proto budu rad, kdyz mi date vedet, jestli se vam ty fotky alespon trochu libi:-) Prejeme hezkej a nicim nerusenej advent:-)