Na ceste do Diu

31. října 2007 v 17:30 | Rosta
Jak jiste vite, v Puskaru jsme zarezervovali hotel na trh s velbloudy, protoze videt cca 12 000 hrbu najednou, se hned tak nevidi:-) Tahle taskarice se kona kazdorocne zhruba v polovine listopadu nebo zacatkem prosince, zalezi na tom, na kdy pripadne mesic v uplnku. V te dobe vyrostou ceny ubytovani do astronomicke vyse, takze jsme povazovali za nutne nase finance trochu zabezpecit:-) Pote jsme se vydali do statu Gujarat, do nehoz cizinci prilis nejezdi, zapadnich turistu tu potkate opravdu malo. My jsme si vybrali nekolik mist, jednak Diu, kde zrovna ted jsme, Jamnagar, do nehoz jsme absolvovali zhruba sestnactihodinovou cestu vlakem, Dwarku, jedno z nejposvatnejsich mist pro hinduisty a Somnath, s chramem zhruba 1000 let starym, ktery je ovsem stridave boren muslimy a znovu staven hinduisty (prozatim naposled v 50. letech 20. stoleti, nebo aspon tak to pisou v pruvodci) . Takova neverending story.
No, ale abyste v tom nemeli chaos (prestoze byste na muj surrealisticky styl psani meli byt zvykli), zacnu od zacatku. Z Puskaru jsme jeli pres Ajmer, kde Lena resila slozity rebus, jak koupit jizdenky tak, abych vyzvedl Verku (Lencina segra) a Janu 14.11. na letisti v Dilli. Na 9. listopadu pripada totiz Diwali, coz je neco jako nas Silvestr, takze kolem tohohle data jsou vlaky natriskane tydny dopredu a my, prestoze jsme kupovali listky s tritydennim predstihem, mame nektere jizdenky na waiting-listu, coz je takova sazka do loterie, jestli nakonec misto budete mit, nebo ne, ale pry jsme jen 35. pod carou, tak to snad bude v pohode:-) No nic, znate to: "Da-li buh", tak to vyjde.
Do Jamnagaru jsme dorazili po zhruba 16 hodinove ceste vlakem a nekolikahodinovem cekani na nadrazi, takze prestoze ve vlaku spite, je to pomerne unavne. Velmi zahy jsme zjistili, ze do Jamnagaru prakticky zapadni turisti nejezdi, proto jsme meli pomerne velky problem s ubytovanim, ktery jsme museli vyresit prijetim hrozne diry, v jake jsme zatim nespali. V Jamnagaru zhruba pred 250 - 200 lety vznikla rada hinduistickych chramu, ktere cni nebo jsou ztraceny v dnesni prekotne betonove zastavbe. V starem meste je musite hledat, coz je nekdy velmi narocne, ale lide jsou mili, usmevavi a zvedavi. Lene se tam moc nelibilo (zejmena proto, ze jinak jsou hlavni ulice hlucne a nejsou tu zadne vyvarovny, takze jsme meli celkem problem co jist, resili jsme to sladkostmi), zato pro fotografa je to raj:-) V noci jsem navic utrpel ujmu, protoze jsem se nenamazal repelentem, protoze ho nesnasim, a rano jsem na sobe napocital pres devadesat stipancu od stenice, pekne v rade za sebou, jak stenice jdou:-) Ajajaj, nasledky stenici dalnice mam na sobe dodnes... Ale tak to chodi, obcas mate v posteli mravence, jindy blechu, nekdy stenice, ale jinak spime dobre:-) V Jamnagaru byla zavrena jak pevnost, tak zajimava opevnena basta, ktera se jim rozsejpa, takze jak jsme jen tak toulali starym mestem, narazili jsme na skolu. Hned jsme tam vlezli a zaci z toho byli dost na vetvi, jak uvidite na fotkach. Skola byla plna schovek a tocitych schodu jak z Harryho Pottera, bajecny, jen nasi bezpecaci by se z toho zblaznili a na ISO 2001 to taky neni:-) Zaci se pohybovali volne po cele skole, bez dozoru, dokonce i na strese s vyhledem, jedine bezpecnostni opatreni byly kamery umistene ve tridach, pry kvuli bezpeci ucitelu:-) Z Jamnagaru jsme se vlakem (jen hodinove zpozdeni) presunuli do Dwarky, kde je ohromny chram zasveceny Krsnovi a putuji sem lidi z cele Indie. Nasli jsme maly hotylek s vyhledem na more za stopadesat rupek, stihli jsme krasny zapad slunce a zustali bajecne tri dny, ktere jsme stravili vychazkami po liduprazdnych plazich, pozorovanim obrovskych morskych zelv, zrejme karet, ale presne to nevime, protoze na nas delaly jen dlouhy nos v uctive vzdalenosti z dvou az trimetrovych vln, postuchovanim legracnich morskych krabu, kteri vypadaji jak tank na chudach, toulanim po meste a pitim lassi, ktere tu maji fakt vytecny. Ja jsem si pri jedne prochazce u more malem rozflakal fotak, kdyz jsem uklouzl po mokrem sutru, nastesti to odnesl jen polarizacni filtr za ctyri tacy (uz jsem ho oplakal) a dira v lokti, ktera boli doted. Dwarka je take misto, kde muzete zblizka spatrit spalovani mrtvych, jez se provadi na rostech hned na plazi. Dozadal jsem se vzdy svoleni rodiny, takze jsem mohl fotit libovolne, jak se mi zachtelo. Presto je treba mrtvym prokazat uctu a mit respekt k rodine pozustalych, kteri sedi kousek od rostu, na nemz se spaluje mrtvola v rubasi a piji caj a pozoruji hranici dlouho do noci. Kdyz jsem to pozoroval a pil caj s nimi, konecne jsem si dokazal predstavit, jake to bylo, kdyz na plazi spalili mrtvolu Percy Bysshe Shelleyho. Myslim, ze jsem nevidel krasnejsi pohreb. Plaze tu maji liduprazdne, jen pobrezi je obcas lemovano sutry, proto musite davat pozor, abyste nevlezli do vody tam, kde jsou utesy. More je ale uzasne, ciste a plne ryb, ktere muzete pozorovat primo ze brehu. Mistni je i krmi, takze kdyz polezete do vody primo na ghatech, budete se mrskat primo v rybim hejnu. Dwarka je ale i turisticke misto, miri sem poutnici z cele Indie, proto jsou ulice plne rozlicnych nabozenskych cetek, latky jsou predrazene a ceny mirne vyssi:-) Cestou do Diu jsme se jeste zastavili v Somnathu, coz je taktez velmi slavne poutni misto, zapadaku je tu pomalo, krome nekolika velkolepych chramu tu ovsem nic zajimaveho k videni neni, postradali jsme zelvy a ubytko najdete primerene cenou i kvalitou pouze v ubytovne pro poutniky. S jidlem je to stejne jako v Jamnagaru a ulice jsou spinave a plne cetek. Na zaver jsem se chytl s policajty kvuli foceni, proto jsme tam pobyli jen jeden den a smerovali do Diu, na ktere jsme se tesili, ja proto, ze se mi tam moc libilo, Lena proto, ze byla z meho vypraveni o nem cela natesena. Bohuzel Diu, ktere jsem navstivil pred sesti lety, uz neni to, co byvalo. Neuveritelnym zpusobem zde necitlive zbourali cast stareho mesta, kde vyrostly nove vily z betonu a cihel. Hotely narostly do vysky a ceny vystoupaly o 150 a vice procent. Gujarat se z nej snazi udelat turistou oblast, zejmena pro bohate Indy, takze cas ukaze, jestli tenhle krasny kout znici. More je spinavejsi nez byvalo, rybari musi jezdit dal do more a muj stary znamy Banu, Ind, ktery mel svuj stanek na trzisti a ja s nim hral po vecerech damu, zmizel buhvikam. A ja mu vezu damu v baglu az z Cech. Mozna si reknete, je to prilis sentimentalni, ale je to tak. Hral jsem s nim tehdy damu na kusu prkna a figury byly z vicek od limonad. Nasel jsem dva zebraky, kterym jsem platil jidlo, kdyz jsem tu byl pred lety. Setkani bylo dojemne. Jsou to mrzaci, ale dnes uz maji svuj vozik a prodavaji na ulici z druhe ruky obleceni, takze si vlastne polepsili. No nic, to jsou prvni dojmy z Diu. Ja se zitra pokusim odtud navstivit Alang, nejvetsi lodni vrakoviste na svete, snad se mi podari proklouznout nebo uplatit strazce, a verim, ze nakonec najdu i Banu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 david david | E-mail | 31. října 2007 v 23:26 | Reagovat

zdar lenko a rosto, po delsi dobe jsme navstivili vas blog. moc Vas zdravime a jsme radi, ze jste ok!! fotky jsou krasne, libi se nam nejvic ty portrety - clovek vidi ten zivot lidi venku, v zemich, o kterych se zde moc nedozvi. my jsme v pohode, vedel v pokoji spi maly Marino, jiz je mu 15 tydnu... na treninky porad nestiham chodi, uz delsi dobu si rikam: od zacatku pristiho mesice musim zacit... D+D+M

2 Eva a Karel Eva a Karel | 2. listopadu 2007 v 11:40 | Reagovat

Krásné! V Česku je krásných 10 C, já se krásně učím na státnici a Karel krásně chodí do práce :-) a říkáme si, že bychom se do Indie mohli taky podívat :-)

Mějte se fajn!

3 kubajs kubajs | 3. listopadu 2007 v 21:35 | Reagovat

cau hele kdyžtak můžete písnout na tohle icq čislo:445-196-722 mějte se fajn. KuBA

4 Speedy Speedy | 8. listopadu 2007 v 21:54 | Reagovat

Ahoj Rosťo a Lenko

tak už se jak vzorný maturanti začínáme připravovat a také připravujeme ples tentokrát to bude ve velkém. Až se vrátíš ukážu ti fotky. Musím říci že mi pezétka   teď už N2.a se docela shodneme tak už máme vybranou šerpu bohužel na ní nebude (Rousku neser) .Nedávno se konečně vrátila Verča vyprávěli jsme jí o vodě mrzelo jí že tam nebyla.  Ahojky Zuzka

5 Rosta Rosta | 9. listopadu 2007 v 11:24 | Reagovat

Ty brdo, tomu se mi ani nechce verit, ze byste se uz ted zacali ucit k maturite:-) O plesu vim a koukejte to poradne roztocit, kazdopadne vam drzim palce, a doufam, ze Michal moc nesere:-) Vercu ode me pozdravujte, urcite ma taky spoustu zazitku a je vopalena az hruza:-) At zijou pezetka z N2.A! :-))) Na vodu muzem jet, az se vratim...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama